Video má spoustu společného s fotografií. Pri natáčení videa v podstatě tvoříme fotografie, akorát je jich za každou vteřinu několik desítek (obvykle 25, nebo 30). Z toho důvodu se ve videu setkáme s velkou většinou klasických fotografických pojmů. Jedním z nich je expozice.
Expozice je doba, po kterou je fotogtafický snímek osvícen světlem fotografované scény.
Fotografování probíhá tak (ať už fotografujeme na film, či digitální fotoaparát), že exponujeme film, či obrazový čip kamery světlem, které se odáží od našeho objektu a prochází objektivem a to vždy po nějakou dobu.
Pokud je tento čas příliš krátký, tak naše fotografie bude tmavá, detaily se ztratí v šedých stínech. Když expoziční čas přeženeme, tak fotografie bude naopak příliš světlá a detaily se nám naopak ztratí ve velkých bílých plochách.
Nyní se podívejme na následující fotografii, která byla vyfocena v roce 2008 v údolí Ongamira v Argentině. Na obrázku jsou údajně dvě světelné bytosti:
Obrázek je to na první pohled jistě působivý, skupinka lidí zírá na bytosti zalité světlem. Nicméně v tomto případě se jedná s největší pravděpodobností o podvrh. Když se podíváte na “bytosti”, tak ony opravdu jsou zalité světlem, jenže kromě nich je zalitá i země kolem (vyznačeno žlutě).
Dokonce vidíme i stíny postav, z čehož můžeme vyvodit následující: Fotografie je podvrh. Efekt světelných bytostí by vytvořen tak, že na postavy svítí silné ostré světlo (z jednoho, či více zdrojů) někde z pravého horního rohu obrázku, který způsobuje, že postavy jsou extrémně přeexponované a tudíž vypadají jako by byly jen bílé světlo a ne z masa a kostí.
V praxi tak vidíte jak funguje expozice. Při natáčení videa, či focení si musíme dát pozor, aby některé části obrázku nebyly přiliš světlé, či tmavé. Je to z toho důvodu, že u přeexponovaných, či podexponovaných scén ztracíme detaily a informace právě v těchto částech. Hlavním objektivním důvodem je převážně ten fakt, že to samozřejmě nevypadá hezky. Samozřejmě pokud se nesnažíte o senzaci.
Naštěstí moderní kamery mají expozici automatickou, takže nic nastavovat nemusíte. Jsou ale případy, kdy rozdíly mezi světlými a tmavými částmi jsou tak velké, že kamera je z toho zmatená a přizpůsobuje se třeba částem obrazu, které nás nezajímají.
Každopádně ať to za vás dělá kamera, či ne, je dobré o expozici něco vědět, protože vám poté stačí jeden pohled na “fantastickou” fotografii a hned máte jasno!
Napište komentář